Hinduistické rituály

IMG_8202

MODLITBY A RITUÁLY

Modlitba může být způsobem, kterým se díky lásce prýštící z našeho srdce spojujeme s Bohem. Na naší cestě bhakti (oddanosti) je modlitba často součástí rituálních obřadů. A jelikož spojujeme duchovní tradice západu a východu, provádí se jak křesťanské, tak hinduistické obřady. Modlitba obecně může být velmi otevřenou a svobodnou cestou k uctívání Božství, například prostřednictvím zpívání a opakování Božích jmen, nebo když jednoduše myslíte na Boha. Oproti tomu obřadní formy uctívání, jako je například púdža, jsou více rituální. Obě formy nás vedou ke stejnému cíli, kdy mizí rozdíl mezi tím, kdo se modlí, a tím, ke komu se modlí a člověk si uvědomí, že to co „je“ – je Božství.

HINDUISTICKÉ MODLITBY

Slovo „puja“ (púdža) se skládá ze dvou slabik – „pa“ a „ja“. „Pa“ znamená parájana, neboli neustálé opakování Božích jmen. „Ja“ znamená japa (džapa), tedy neustálé mentální odříkávání Božích jmen. Dle této interpretace je púdža v podstatě způsob uctívání, při kterém je oddanými praktikována jak parájana tak džapa.

Podle další interpretace „Pu“ znamená pušpam, neboli květina, a „ja“ znamená jala (džala), česky voda. Při obřadu púdžy jsou Božstvu nabízeny květiny a voda. Slabika „ja“ může také znamenat souběžné odříkávání džapy. Takže když spojíme oba významy „ja“, púdža se stává obřadem, při kterém jsou Bohu nabízeny voda a květiny za souběžného odříkávání Jeho jmen.

Bez ohledu na formu hinduistické modlitby, která se provádí, všechny zahrnují vzývání a uctívání Božstva, ke kterému se púdžárí modlí. Můžeme provádět mnoho různých druhů púdžy. Ty, které praktikujeme, jsou puja, abišékam a jagna.

 

Tyto rituály neodmyslitelně patří i k mé cestě jógy a měla jsem to požehnání, že jsem se je u svého učitele mohla naučit. Věřím, že bude brzy více času, abychom se mohli scházet a prožívat tyto rituály společně.

Prostor pro prožití této techniky může být v rámci Bhakti jógových setkání každou neděli od 17h.

 

PUDŽA /PUJA

Obřad podobný Abhishekamu /níže/, avšak nejsou využité elementy, je jednodušší, pro denní uctívaní Božstev.

ABIŠÉKAM

Abišékam je obřad věnovaný božstvu přítomnému ve formě sochy (múrti). Současná podoba tohoto obřadu má původ ve staré Indii. V těchto dobách byli hosté vítáni s velkou úctou. Bylo jim nejprve nabídnuto místo k sezení a posléze omyty nohy. Hosté dostali jídlo a pití a byl jim nabídnut čandan (santal) pro ochlazení těla. Hosté navštěvující jakýkoliv dům byli považováni za rovnocenné Božstvu. Současný rituál abišékamu založený na vítání Božstva byl pozměněn, nicméně jeho účel zůstává zachován.

Božství můžeme přivolat třeba meditací nebo také zpíváním manter v sanskrtu. Ještě před samotným obřadem je Božstvu (ve formě múrti – sošky) poskytnuta koupel nohou a jsou mu omyty ruce. Poté je Božstvo v podobě múrti poléváno mlékem, jogurtem, ghí, medem a cukrem, které reprezentují pět elementů: vodu, zemi, oheň, vzduch a éter.

Poté, co bylo Božstvu obětováno těchto pět substancí, je polito směsí obsahující všechny tyto látky dohromady (pančamrit). Během tohoto obětování jsou zpívány mantry v sanskrtu, jimiž se Božstvo prosí, aby tyto dary přijalo. Tím, že Božstvu nabízíme tyto dary, prosíme je o očistění odpovídajících živlů – nejen v prostoru, kde obřad probíhá, ale i v nás samotných. Živly odpovídají našim pěti smyslům: voda – zrak, země – chuť, oheň – sluch, éter – čich a vzduch – hmat. Nabídnutím těchto pěti elementů prosíme o očistění našich pěti smyslů.

Po tomto obřadu je Božstvu nabídnuta lázeň s vodou z posvátné řeky Gangy. Ta se považuje za schopnou odplavit a očistit karmu. Božstvo je tímto žádáno, aby vodu přijalo jako obětinu. V dalším kroku je Božstvo oblékáno a postupně mu jsou nabízeny čandan, kumkum, květiny, vonné substance a tyčinky, ovoce (prasád) a voda na pití.

Jakmile jsou Božstvu s láskou a oddaností všechny věci obětovány, je mu věnováno árati (lampa s kafrem či ghí). Během árati je Božstvo opěvováno, zvoní se zvonky a troubí na lastury jako výraz lásky a vděčnosti Božstvu, které k nám přichází a přijímá naše modlitby.

 

JAGNA

Ohňové rituály jagny se provádějí ve skupině lidí. Jejich záměry se mohou lišit. V podstatě jsou tyto rituály prováděny za účelem přinesení užitku některým nebo všem přítomným, okolnímu prostředí a světu. Výraz „jagna“ (Yagna) má více významů:

• Doslova přeložen znamená nesobecké obětování se pro ušlechtilé cíle.
• Za druhé, jagna znamená uctívání Božského – ať už jako vnější či vnitřní obřad – uskutečněný v našem vlastním nitru.
• A za třetí je jagnou nazýván ohňový rituál, kde je oběť nabídnuta svatému ohni – představující aspekt Boha.

Božstvo, ke kterému je jagna prováděna, je do jagny přivoláno díky meditaci a zpíváním manter v sanskrtu. Uctívání Božstva je zahájeno obětováním ghí a rýžové směsi obsahující Havan Samagri. Rýžová směs symbolizuje devět astrologických planet a tím, že je tato směs do jagny obětována, jsou Božstvu nabízeny k očistění všechny negativní astrologické vlivy člověka.

Podobně jako při abišékamu jsou do svatého ohně obětovány živly mléka, jogurtu, ghí, medu, cukru a pančamritu. Tím je Božstvo požádáno o očistění pěti živlů v okolním prostředí, v nás a v našich pěti smyslech. Kontemplace (tj. nejvyšší stupeň modlitby) a zpívání jména Božství nám pomáhá se spojit a cítit/vidět jeho/její přítomnost. Nejdůležitější obětina posvátnému ohni je Láska vycházející z nitra člověka. To nám umožňuje navázat spojení s Láskou, která je nejzásadnějším faktorem při odevzdání aspektů ega milovanému Božstvu. Jagna je velmi mocným nástrojem transformace karmy, kterou člověk nahromadí během svých životů.

Na konci jagny je Božstvu věnováno árati. Všechna Božstva, která se jagny zúčastnila a nabídla svou pomoc, jsou požádána, aby se navrátila do míst, kde běžně pobývá. Jagna působí nejen na lidi, kteří jsou přítomni rituálu, ale také na okolní prostředí a celý svět.

Abhishekam-Guruji

 

yagna collage1